Síla slova

Již si nevzpomínám, kdy jsem slyšel nebo viděl toto rčení: "Slovo bylo dáno člověku, aby zakryl svou myšlenku." Slýchám i vídám mnoho slov, kde není myšlenka k nalezení.

Bývají to různé výkřiky proti někomu či něčemu, co pisatel skutečně nechápe. Jiné je to u hesel, kterými jsou zmanipulováni lidé v davu. Píši dav, ale mívá to spíše charakter lůzy.

Slovo jako zbraň je také velmi využívané ve všech oborech lidské činnosti. Je to politická propaganda, pomluvy  či dezinformace různého druhu. Existují také slovní útoky, jejichž smysl má zdánlivě racionální základ. Nebudu polemizovat s kritikem, který psal jistě na objednávku. On se totiž stále, jako za komunistů, v naší socialistické komunitě úspěch neodpouští. Jde o nově zpracovaný Divotvorný hrnec.

Uvedu příklad. Redaktor zdánlivě seriozního deníku jde do divadla, konkrétně do Semaforu, kde shlédne několik minut od začátku představení. Že tam šel s jasným cílem, je znát na tak zvané kritice celého představení.

Píše: „Už to není jen trapné nebo nechtěně směšné. Je to prostě smutné pozorovat Jiřího Suchého, jak jej jeho okolí zjevně není schopno ušetřit ostudy, jež si úspornými pokusy zůstávat na scéně a vyrábět humor uštědřuje".

Tím kritikem je jakýsi Varyš, který hloupě poukazuje například na fakt, že Semafor získal na tento rok grant vyšší, než 7 milionů korun. Asi mu pomohla tak zvaná  "neoficiální informace z pražského kulturního světa", který odhaluje pravý impuls k napsání tak uboze neprofesionální kritiky. Žádný profesionální kritik neopouští divadlo krátce po začátku. Třeba měl již kritiku napsanou a jako alibi tam skutečně šel. Předpokládám, že vstupné nešlo z jeho kapsy.

Nebudu se rozepisovat o všem, co kritik "viděl", jen mu chci poděkovat. Posloužil Semaforu jako užitečný idiot. Takovou reklamu by Semafor ani z uvedeného grantu nezaplatil. Kritizované představení, které mimochodem není určeno pologramotným, je do konce března takřka vyprodané.

Při té příležitosti musím uvítat, že jen několika úkony na počítači si mohu koupit vstupenku a nemusím, jako kdysi, čekat v pasáži celou noc na otevření pokladny v den předprodeje.

To muselo být tenkrát pro ta divadla, kam sváželi družstevníky a odboráře, aby nezela tak prázdně, trochu líto. Však se mnozí snažili Semafor "umravnit", což zkoušeli různými zákazy. Jen vzpomeňte, kolikrát se nemohl objevit v televizi, a když tak, jen nějakým krátkým klipem.

Nutno říci, že svou vitalitou pil těm průměrňákům krev. Poprvé pod záminkou rekonstrukce byl Semafor vystěhován do Karlína. Pěkně zaběhlý však vytopila Vltava. A jako Fénix opět vstal a nyní se zabydlel v Dejvicích, kde musí být ticho po 22. hodině, což omezuje přídavky, na které jsme se vždy těšili.

Varyš si nic o tom "staříkovi", kterému nesahá ani po kotníky, nepřečetl. Kdyby byl profík, což nelze očekávat od zaměstnance novin Agrofertu, zjistil by, že Jiří Suchý dostal loni 28. října 2015 od prezidenta republiky za svůj přínos kultuře státní vyznamenání a že je od roku 1995 nositelem medaile Za zásluhy druhého stupně. Tady hošík se svým závistivým a úskočným štěkem neuspěl.

Soudný čtenář "serióznost" MF Dnes jistě ocení.

http://www.rottpanorama.cz/